Sítě moci

Část č. 13

Franz Erdl

2. březen 2013

Pramen zla

Zajímalo mě, kdo vlastně udělal ty pečetě, a vyšlo přitom najevo, že anunakiové to nebyli. Byla to jiná rasa, kterou nazývám rasa B. Na moji otázku, zda rasa B dostala od anunakiů úkol ty pečetě udělat, přišla odpověď „Ne“ a to vedlo k celé řadě nových objevů:

anunakiové byli rasou B zotročeni. Ty pečetě byly jedním z nástrojů tohoto zotročení. Anunakiové byli ovlivňováni a používáni.

Lidé se s rasou B nikdy nesetkali a zdá se, že pro ni také nemáme žádné jméno. Reptiliáni, drakoniáni, šedí a další mimozemšťané se s rasou B také nikdy tváří v tvář nesetkali.

Zní to sice rozporuplně, ale pečetě, které mají reptoši a drakoši, vytvořili anunakiové. Anunakiové ale nejsou schopni tyto pečetě zrušit.

Za rasou B byla rasa C. Rasa C ale nebyla zotročená. Žádnou další rasu jsem nenašel. Ale rasa C byly naprosto bezduché bytosti. Téměř jako stroje. Ale velmi zlé stroje.

Hadi byli vyrobeni rasami B a C.

Velké hlavy pocházejí z továren rasy C.

Také rasa B byla zotročena. Jsou to oduševnělé bytosti.

Jak k existenci takových „bytostí“ došlo, pro mě zatím zůstává záhadou. V tom směru jsem se nedostal k žádným výsledkům. Ta strojová rasa C musela být technicky, především astrálně-technicky, velmi rozvinutá, aby mohla těm dalším rasám vládnout.

Rasy B a C zotročily anunakie a obě tyto rasy byly také na planetě Niburu (nazývám ji prostě Niburu, ať je to správné, nebo ne). Na základě dotazu souhlasí, že na Niburu byla také rasa C.

Tolik výsledky dotazů, které se mi opakovaně potvrdily. 

Závěry a komentáře k tomu:

Karin má přímé vzpomínky na tyto kruté, chladné, bezduché bytosti s téměř nesnesitelnými energiemi. Vždy se domnívala, že tyto vzpomínky byly z Egypta, protože tam byly pyramidy, ale bylo to na planetě Niburu. Tam totiž také stojí pyramidy.

Podle knihy „Návrat Inanů“ (Inanas Rückkehr) byl Anu před velmi dlouhou dobou (prý před 500 000 roky) na Zemi a patrně si vzal s sebou princeznu dračích lidí. Domnívám se, že ji doprovodilo mnoho dalších dračích bytostí, protože to by vysvětlovalo, proč je tolik pozemských duší s podílem draka nebo anunakiho. Protože jsem schopen tyto části duší zřetelně vnímat, tato historka se mi tím potvrzuje.

V té době anunakiové ještě byli svobodné bytosti. Rasou B byli zotročeni až později. Pomocí kontroly myšlení byla vytvořena mocenská elita a kompletní kontrolní systém, který má vzniknout také u nás.

Anunakiové byli použiti k tomu, aby si podrobili drakoniány a reptiliány. Všichni společně se postarali o šedáky. V určitou chvíli byly začleněny i hmyzí rasy. A tihle, všichni dohromady, byli použiti proti nám.

Na Zemi to v době druhého příchodu anunakiů probíhalo asi úplně jinak, než jak se nám to dochovalo v předávaných vzpomínkách. Určitě šlo od počátku o to, udělat z lidstva dokonalou krávu na dojení.

otázky hlouběji zaměřené na původ rasy C nepřinesly žádné výsledky. Na otázku, zda to jsou třeba mentální konstrukce nějaké jednotlivé, zlé bytosti, nepřišla ani odpověď „Ano“, ani „Ne“. Ale přišlo několik jiných, uklidňujících odpovědí:

existují kladné bytosti, které se o rasu C postaraly. Z odpovědí na dotazy zřetelně vyplývá, že rasa C už neexistuje. Způsobili to kromě jiného blahovolní mimozemšťané (v autorově německém originálu: die Wohlwollenden, die Wowos), bytosti, které jsem poznal při práci s Martinou (podzim 2012: Historische Ereignisse). Existují mimo prostor a čas. Podle toho se lze domnívat, že rasa C by rovněž mohla mít s těmito oblastmi něco společného.

Blahovolní mimozemšťané a jiné rasy se starají rovněž o rasu B. To pro nás znamená, že tam není třeba očekávat nějaká překvapení. Tato informace se mi stále znovu potvrzuje.

Nám zůstává ona sysifovská práce celou tuto autonomně pracující síť moci demontovat a oddělit jednu od druhé vzájemně propletené dobré a zlé energie v každé části duše našich duší.

Další témata:

Inkarnovaní blahovolní mimozemšťané

Pokud se k nám pokusí inkarnovat blahovolný mimozemšťan, vede se mu ještě hůř než jiným mimozemšťanům, jejichž mimozemská část duše je odchycena. Jádro takové duše, která sem k nám přichází z oblastí mimo prostor a čas, je samozřejmě odchyceno a ten ubohý člověk je extrémně deptán vším možným.

Takový případ, který hojím, nechci blíž popisovat. Je to tragédie a tento blahovolný mimozemšťan pro nás zatím velkou pomocí není.  

Ježíš

Když jsem se snažil posbírat části duše Karin, vynořila se jedna šestnáctková nádrž na duše, v níž byla jedna část duše Ježíše. Viděl jsem jeho tvář, jak ji vidíme na Turínském plátně. Tato část duše byla v pouzdře č. 7, spolu s několika dalšími dušemi. Karin byla v č. 11, také s několika dalšími dušemi.

Nevím jistě, proč v těch nádržích na duše jsou kudlanky. To je velmi vzácné. Snad byly jejich mozek blokující síly použity proti jiným duším.

G = pocity, myšlenky, atd.

M = kudlanky (v autorově německém originálu: Mantis)

J = Ježíš

K = Karin

Vatikán

Při dalším hledání částí duše Karin jsme se dostali do dvou základen, jež patřily k Vatikánu. Jedna základna se čtyřiašedesátkovou nádrží na duše a jedna se stoosmadvacítkovou nádrží na duše. Každá základna, ze stovek dosavadních, měla zatím vždy jen jednu nádrž na duše. Tak i zde ve Vatikánu. Víc nádrží potřebuje víc základen. Kolik je jich ve Vatikánu, jsem nezkoumal. Reptoši v těchto základnách Vatikánu nosí kutny, jako mniši. 

Pečetě

Likvidování pečetí se podstatně zjednodušilo. Už nemusím postupovat podle principu matrjošky. Také se zdá, že už není důležité, kolik bytostí je v nějaké základně zapečetěno. Jedině důležitý je jejich celkový počet. V mnoha případech dokážu ten celkový počet hned vycítit. Když to číslo vyslovím, mohu takovou stanici hned zavřít. Tak, jak se mi to teď jeví, je možné, že jde o jednu jedinou pečeť, která se zruší vyslovením toho správného čísla. A člověk má k dispozici neomezený počet pokusů. Kreditní karta, jejíž tajné číslo se smí vložit jen třikrát, je podstatně bezpečnější. Myslím si, že rasa B, která tyto pečetě vynalezla, s odhalením těch pečetí nepočítala.

Pokud je pro ně ale nějaká základna velmi důležitá, vestavěli ještě další zabezpečení. Takové bezpečnostní opatření mě stálo spoustu času. Mohou totiž to číslo celkového počtu zamlžit. K tomu používají zamlžovací základnu. Pokud je číslo celkového počtu zamlžené, nelze je najít. Necítím žádný impuls, když na to správné číslo přijdu.

Řešení spočívá ve vypnutí zamlžovací základny (když použiju slovo „vypnout“, myslím tím vypnout ji navždy). Není tam nic jiného než ten astrální přístroj pro zamlžování a možná 2 reptoši, z nichž jeden je zapečetěný. Nyní je také ještě třeba najít tohle číslo celkového počtu, než lze to zamlžení vypnout, a pak začít hledat číslo celkového počtu té vlastní základny. Jsou velmi, velmi důležité základny, u nichž se zamlžuje také jejich číslo celkového počtu, pomocí dalšího zamlžovacího přístroje. Samozřejmě s dalšími pečetěmi.

Několik tipů, jak najít číslo celkového počtu:

zeptat se, jak zní první číslice.

Méně důležité základny mají většinou čísla celkového počtu nižší než 100.

U čísel vyšších než 200 se většinou objevují už jen desítky, tedy 210, 220, 230 atd.

Nejvyšší číslo celkového počtu dosud bylo 530 u jedné ústředny anunakiů, která ruší provoz Skype. K tomuto účelu jsou také menší stanice ve vesmíru s nižšími čísly celkového počtu.

Stanice, které zabezpečují hmyz a implantáty, mají většinou vysoká čísla celkového počtu. Implantáty jsou většinou řazeny výš než hmyz.

Čísla celkového počtu od 100 do 200 u nepříliš důležitých základen jsou většinou desítky, tedy 130, 150 atd. U důležitějších základen se ale používají i mezilehlá čísla, tedy 124 nebo 176 atd.

Všechna čísla celkového počtu jsou sudá. Lze tedy odpočítávat: 2, 4, 6, 8, 10, 12…

Při delším hledání čísla celkového počtu pozoruju, že se mi stále víc ucpává nos. Takže se zdá, že nos je u tohoto druhu hledání důležitý. Kromě toho se přitom pravidelně začínám potit a zapínám svůj malý stolní větrák. To horko po skončení toho hledání zase ustoupí a nos se časem také zase uvolní.

Když se podaří vyprázdnit nějakou nádrž na duše, ale nenajde se číslo celkového počtu, aby se ta základna mohla zavřít, pak ty vysvobozené duše zůstanou v té základně viset. Daří se jim tam asi lépe než v té nádrži, ale chybějí prostě v té inkarnované osobě. 

Informace o nádržích

Velké nádrže o 64 a 128 pouzdrech mohou do každého pouzdra chytit jen 8 místo 16 duší. Všechny menší nádrže pojmou nanejvýš 16 duší.

Čtyřiašedesátky a stoosmadvacítky jsou většinou naplněny velmi jednoduše. Téměř ve všech případech sestávají jen z mnoha pouzder s manipulačními energiemi a z velmi mála pouzder s dušemi, přičemž v jedné nádrži je většinou stejný typ duše, např. jen lidé, nebo jen draci. Z toho je jen málo výjimek.

Nádrž stoosmadvacítku si rozděluju na 8 balíků po 16 (jako u baleného piva: balení po šesti). Pokud je v takové nádrži mnoho duší, je ale jen nanejvýš jedno pouzdro s dušemi v každém balíku o 16. Častěji je jen jedno pouzdro s dušemi ve dvou balících po 16, nebo jedno ve čtyřech balících po 16. Pokud se má na nějakou duši naložit velmi mnoho smetí, pak se někdy nachází jen jedno jediné pouzdro s dušemi v celé stoosmadvacítkové nádrži na duše. To pouzdro je pak většinou uprostřed, 64 nebo 65.

Kdo je trochu zběhlý, rychle postřehne, že pouzdro s dušemi se ohlašuje předem, když se k němu člověk při odpočítávání blíží. Začne to svrbět a to svrbění je nejintenzivnější, když se řekne to přesné číslo. 

Mám ještě řadu jiných témat, ale udělám z nich nový článek. Tady je toho na přemýšlení už dost.

^^^