Sítě moci
Část č. 12
Franz Erdl
24. únor 2013
Pečetě, štíty a
zamlžení
Rád bych tyto tři
složky znovu zcela zevrubně objasnil, neboť se mi jeví jako základní
bezpečnostní pilíře sítě moci mocenské elity anunakiů. Některé části zde budou
patrně zajímat jen ty, co chtějí i vyřazovat stanice z provozu.
Pečetě
Co mě momentálně téměř
dohání k šílenství, jsou bytosti v základnách chráněné štíty. To, co jsem
objasnil jako princip matrjošky, ty mnohastupňové štíty, bych rád znova nově
definoval.
Věci samotné se zdá
být jedno, jak ji pojmenuju. Můžu ji jmenovat různě, její zrušení přesto
funguje. Rozhodl jsem se, že budu používat slovo „pečeť“. V mnoha stanicích je,
jak se zdá, jedna bytost nebo malá skupina bytostí, jež jsou vícenásobně
zapečetěny. Například může existovat bytost, jež byla zapečetěna devadesátkrát.
Zpočátku jsem ten jev vnímal jako 90 jednotlivých bytostí. Těch 90 bytostí jsem
zhojil, což mi umožnilo tu základnu zavřít. Ale funguje to stejně dobře, když
zruším 90 takových pečetí na jedné bytosti. Pokoušel jsem se zjistit, jak je
tomu ve skutečnosti, ale zatím neúspěšně.
Protože to tedy není
důležité, zůstávám u té představy s těmi pečetěmi. Jak je výše objasněno, ve
stanici většinou je nějaká bytost a někdy nějaká malá skupina bytostí, jež mají
spoustu pečetí, které je všechny třeba odstranit. Tu stanici nelze zavřít, když
ty pečetě nejsou odstraněné.
Mně se to jednoznačně
jeví jako podstatný prvek zabezpečení jakékoli stanice. Vždyť je mnoho stanic
bez nádrže na duše, která už svou komplexností funguje jako zabezpečení. Tyto
stanice by jinak nebyly nijak zabezpečeny. Do nich lze vejít, všechny její
zaměstnance zhojit a stanici zavřít. A už jsem se skutečně s takovými stanicemi
setkal, jež lze zavřít za dvě minuty.
U důležitějších stanic
se patrně používají vícenásobně zapečetěné bytosti. Rušení těchto pečetí mě
momentálně ještě stojí hodně času a energie. Moji metodu lze možná ještě
podstatně zlepšit a zjednodušit, ale nemá prostě zatím nic lepšího. Vypadá
takto:
-
zkusím stanici
zavřít – nejde to.
-
Prověřím, zda je
tam nějaký anunaki nebo démon – výsledek: není.
-
Zeptám se, zda je
tam nějaká zapečetěná bytost – Ano – zakleju.
-
Pak oslovuji
každou pečeť,
-
tedy pečeť č. 1
(nebo stupeň č. 1) nebo prostě jen č. 1,
-
načež přijde
miniaturní vlna energie do nohou,
-
pak mohu říci
„zhojit“ nebo „vymazat“ nebo neřeknu nic,
-
pak ta vlna
postoupí o maličký kousek výš.
-
Pak mohu oslovit
pečeť č. 2 a pokračuje to jako u č. 1.
Občas si při likvidaci
pečetí vytvořím dvousekundový rytmus. Ale pak se to zase zadrhne. Někdy se musím
vrátit o čtyři stupně zpátky, protože nějaká pečeť o něco níž ještě nebyla
správně rozpečetěná. Někdy si myslím, že už jsem dosáhl koncového čísla. Pak
zkusím stanici zavřít a přijde také energie. Ale pak přijde můj závěrečný dotaz:
„Je stanice zavřená?“ a neděje se nic. Radoval jsem se příliš brzy. Což znamená
pokračovat v rozpečeťování pečetí.
Ano, stojí to spoustu
energie a přivádí mě to téměř k zoufalství. Ale pak přece jen přijde koncové
číslo a stanici lze zavřít.
Koncové číslo
Nejvyšší koncová čísla
jsem zatím našel u stanic, které zabezpečují implantáty. 60, 90, 120, 150 a 180
se dosud vyskytlo, což ale nemusí znamenat, že nemohou být i čísla vyšší. Je
zajímavé, že tato čísla jsou násobky čísla 30. A desítkový systém se ukazuje i u
jiných čísel. 70 bylo zatím maximum u stanic, které zabezpečují hmyz. 20 se
často vyskytovalo u jiných stanic. Dnes měla jedna stanice 160 pečetí.
Já podle toho soudím,
že anunakiové mají na každé z obou svých rukou 5 prstů, jako my. Protože se
ukázalo, že dvojkový princip (2, 4, 8, 16...) u nádrží na duše vznikl z principu
jejich členění na cely. Nemá to tedy nic společného s tím, jak na prstech
odpočítávají.
Metoda
Velice by se mi hodila
nějaká jiná metoda. Zatím na každou pečeť potřebuju malou dávku tekoucí energie.
Zahájit tento tok energie 180 krát vyžaduje soustředění, energii a také tělesnou
sílu, protože ten tok energie přichází rychleji, když mávám pažemi. Je to něco
jako aerobik.
Bylo by zajímavé
zjistit, zda by bylo možné nahradit to nějakým programem nebo nějakým
radionickým přípravkem. Taková metoda totiž musí obstát u závěrečné prověrky
otázkou: „Je ta stanice zavřená?“ A definitivní závěrečná prověrka spočívá v
dotazech: „Jsou všechny stanice, které zabezpečují tento implantát, zavřené?“
„Byl implantát odstraněn?“ „Vnímá pacient příslušný rozdíl?“ Pokud se podaří
zhojit, pak lze takové vlastní metodě důvěřovat.
Štíty
Velké hlavy, hadi,
hmyz a implantáty jsou bytosti a věci, které jsou chráněny štíty. Nikoli obecně,
jen když mají určitou důležitost.
Zažívám to a slýchám
od mnoha jiných. Odstraní něco ze svého těla, dostanou hlášení o úspěchu a od
určité chvíle je to znovu tady. Domnívám se, že to nikdy nebylo skutečně pryč.
Buď to nelze odstranit, nebo se to vrací. To je typické pro štíty, na základě mé
dosavadní zkušenosti.
Štíty pocházejí ve
zcela vzácných případech od mágů, ale jinak téměř vždy ze stanic. Jak se stanice
vyřazují z provozu, je uvedeno nahoře. Jsou stanice chráněné štítem z nějaké
jiné stanice. Do takových stanic vstoupit nelze. Nejprve se musí vstoupit do té
stanice, která vytváří daný štít, a vyřadit ji z provozu. Když jsou takové
stanice vyřazeny z provozu, nejprve je nutné prověřit, zda je tam ještě nějaký
jiný štít. Dva štíty pro jeden implantát jsou zcela běžné.
Právě jsem měl případ,
kde jsem v jedné předtím osvobozené části duše našel nějaký implantát. Byl tam
proto, aby zabránil proudění duševní energie. Tato energie je základním
předpokladem, když člověk chce rozvíjet své schopnosti. A proto byl tento
implantát zabezpečen dvakrát. Jednou stanicí se 150 a jednou stanicí se 180
pečetěmi.
Zamlžení
Člověk pomocí
dotazování nebo jasnovidění, podle toho, jaké má schopnosti, hledá původ
nějakého problému. Zkouší vše, co by se mohlo hodit, ale nic nereaguje. Zde je
třeba položit si otázku: „Je původ toho problému zamlžován?"
Pokud přijde odpověď:
„Ano“, pak lze předpokládat, že za to odpovídá nějaká stanice. Tuto stanici pak
podle výše uvedeného schématu vyřadit z provozu, pak by ta mlha měla zmizet.
Neměl jsem dosud ještě žádné dvojnásobné zamlžení. Nyní se lze dotázat, odkud
ten problém pochází a většinou se, myslím, jako příčina vynoří nějaká stanice.
Jeden příklad z
dneška: zamlžovací stanice: 90 pečetí, stanice vytvářející problém: 60 pečetí.
Aby se zjistilo, zda je takový problém definitivně vyřešen, musí nejprve
uplynout nějaký čas.
Pro mě je tento objev
opět jedním krokem, který přispívá k tomu, že dosud nehojitelné problémy lze
řešit. Ne vždy, když se nenachází žádné řešení něčeho, má na tom vinu nějaká
zamlžovací stanice. Někdy se prostě kladou nesprávné otázky.
Včera večer jsem také
u jednoho tématu dlouho nekladl správné otázky. Hledal jsem, odkud pocházejí
určité u Karin stále se objevující obavy. Jasné bylo, že nepocházejí z ní samé.
Také se ukázalo, že nejsou komického původu, nýbrž že na Karin dopadají nyní.
Nebyla to ale magie, ani milab (zmanipulovaný, jinými osobami dálkově řízený
člověk, pozn. překl.), ani žádná základna. Ukázalo se, že to jsou bytosti. Ale
nebyli to mimozemšťané, ani démoni a ani žádní lidé. V tu chvíli mě napadlo, že
se tady něco zamlžuje. To ale nesouhlasilo. Šlo o zemřelé, kteří byli s Karin ve
stejné nádrži na duše. Na tuto myšlenku jsem zkrátka nepřišel tak rychle.
Moje implantáty
Pomocí té nové
techniky jsem už u sebe dokázal zrušit několik implantátů. Stále ale ještě
nějaké mám. Téměř všechny v hlavě. Byl tam nějaký exemplář hmyzu v oblasti nosní
dutiny a čelních dutin. Byl chráněný štítem. Po vypnutí základny, která ten štít
poskytovala (s pečetěmi), jsem rozdíl postřehl už za několik minut. Mnohem lépe
dýchám. Tato oblast byla napadena ještě dvakrát. Projevilo se to jako záchvat
kýchání. Vždy jsem to zrušil, ale už jsem zase zapomněl, co to vlastně bylo.
Černá magie to nebyla, s tou nedávno přestali.
Do tlustého
implantátu, který seděl u mého pravého spánku, jsem se pustil minulou neděli.
Jako vždy hlavní práce spočívala ve zrušení pečetí stanice, která ho kryla
štítem. Bylo jich 480. Skoro jsem tomu nechtěl věřit. Prostě to nebralo konec.
Pracoval jsem na tom myslím dvakrát, vždy dvě hodiny. Moc se mi nechce dělat
ještě někdy něco takového. Je to naprosto vyčerpávající. S takovými věcmi se na
mě prosím neobracejte! Stojí mě to celý jeden den mého života.
Tak a ještě několik
úplně jiných témat:
Reinkarnace na
jiných planetách?
To se vynořilo úplně
nově. Jistá osoba, jejíž duše pocházela odněkud mimo Země, měla mimozemský
původ, měla několik částí duše uvězněných, tyto všechny pocházely z její původní
planety. Na otázku: „Existuje tam také znovuzrození?“ přišla odpověď „Ano“. Ta
planeta je v naší galaxii. Víc nevím. Je to ale zajímavé téma, o němž bych toho
rád věděl víc.
Rušení komunikace
přes Skype ze základny anunakiů ve vesmíru
Jedno hojivé sedění
minulý týden bylo narušeno, když jsme po úvodním rozhovoru chtěli zahájit
hojení. V okamžiku, kdy jsem chtěl začít, přestalo být možné komunikovat. Druh
to poruchy byl nový, jako když jsou na zlomky toho řečeného pokládány různé
tóny. Prověrka rychlosti mi ale potvrdila, že můj internet byl naprosto v
pořádku. Našel jsem potom jednu vesmírnou základnu anunakiů, která za to asi
mohla. Chvíli mi trvalo smazat pečetě té stanice, pak jsem ji dokázal vypnout.
Trvalo to ještě dvě minuty, pak proběhl zbytek toho sedění už bez poruch. Ten
úspěch samotný byl pro mě krásným zážitkem.
Velryby z hvězdy
Antares
Před nějakou dobou
jsem objevil, že velryby a delfíni nepocházejí z naší planety. Tento týden byl
na řadě kdosi, kdo má silný vztah k velrybám a také silný vztah k slunečnímu
systému hvězdy Antares (rudý obr o průměru 500 krát větším, než má naše Slunce).
Na otázku, zda někdy žil na hvězdě Antares, přišla odpověď: „Ne". Ale ten vztah
vznikl přes velryby, protože se ukázalo, že duše velryb pocházejí z hvězdy
Antares. Snad z některé planety jejího planetárního systému, to nevím.
Delfíni ale
nepocházejí z hvězdy Antares. Pocházejí ale z naší galaxie. Myslím si, že prostě
znám příliš málo planet, než abych to vyzkoumal přesněji. Hopla, právě jsem si
naléhavě vzpomněl na Sírius a přišla energie.
Zajímalo mě, jak je na
tom mnoho dalších našich zvířecích druhů. Odkud jednotlivě pocházejí. Dosud jsem
se domníval, že všechny jsou pozemští tvorové. Ale už jsem objevil, že kočky a
také koně odtud nejsou.
Z dalších zkoumání
vyplynulo, že naše domácí zvířata obecně nepocházejí odtud. Sblížit se
s člověkem v podobě domácího zvířete se zdá být u mimozemských ras oblíbené. Jak
se zdá, studují náš způsob bytí, než se rozhodnou, zda se chtějí stát člověkem,
nebo nechtějí.
Takže z cizích planet
pocházejí: psi, kočky, koně, ale také zvířata vhodná jako domácí mazlíčci, jako
jsou králíci, morčata a křečci.
I když mě teď
prohlásíte za pomatence, pár zvířat zde podle jejich původu uvedu. Je to jen
několik příkladů:
duše z jiných planet:
prasata, krysy, sovy,
papoušci, sloni afričtí, některé druhy žiraf, šelmy kočkovité,
pozemské duše:
krávy, zpěvné ptactvo,
sloni indičtí, některé druhy žiraf, lvi (kupodivu).
U slonů a žiraf přišla
ozvěna na slova Země i mimozemský. V žirafách nevím dost dobře, podle čeho je má
rozlišovat. U slonů přišly jasné výsledky. Lvi přicházejí jednoznačně jako
pozemské duše, což mě velmi udivuje. Byl bych si býval myslel, že v nich jsou
lví duše z té jiné galaxie.
Kdo má zájem, ať
vyzkoumá původ dalších zvířat. Svoje přehledy o tom mi prosím pošlete. Já ty
výsledky tady zveřejním.
Dosavadní výsledky
týkající se duší zvířat nás velmi nabádají uvažovat a změnit způsoby uvažování.
U nádrží na duše se už nebudu moci prostě dotázat, zda jsou v nich zvířata.
Přinejmenším budu muset rozlišovat, odkud pocházejí jejich duše.
|