| Home |
|
Sítě moci Část č. 8: Telepatie, velké nádrže Franz Erdl 18. únor 2013
Telepatie a šumění v uších To, co jsem vám přehledně uvedl v Části č. 6, bylo asi hlavně zamýšleno proti mně a několika málo jiným. Například ta nádrž ve stanici "Tini č. 5" měla přece jen jedno pouzdro s dušemi lidí, mezi nimiž jsem byl také já. Protože teď vím, že do pouzdra se vejde jen 16 duší, nemá asi tato nádrž pro většinu lidí žádný význam.
Ale pro mě tyhle nádrže znamenaly hodně. Já ten rozdíl vidím. Moje schopnost vnímat se skutečně zlepšila. Ale co mi dál jde na nervy, je šumění v uších, které mám už několik měsíců. V neděli odpoledne jsem ležel velmi unavený na terase (tu noc jsem málo spal) a štvalo mě to šumění v uších a to, že navzdory vší snaze ho pořád ještě mám. Chtěl jsem se pak podívat, jestli ještě najdu něco, co s tím souvisí. Našel jsem základnu anunakiů, ale nedostal jsem se dovnitř. Takže jako vždycky jsem našel druhou základnu a tam jsem se dovnitř dostal, všechny jsem zhojil a základnu jsem vyřadil z provozu. Často mi připadá, že „zaměstnanci“ nějaké takové základny jsou moc rádi, když jim někdo pomůže tu základnu zavřít a oni konečně mohou jít na golf. Pak jsem se vrátil do té první základny a podle očekávání jsem s její posádkou navázal kontakt. Všechny zhojit a základnu pak vyřadit z provozu. Chyba. Něco ještě chybí. Nádrž na duše? Ne. Anunakiové chránění štítem? Ano! A to pět anunakiů cloněných štítem, které jako vždy je třeba jmenovat jednotlivě. Dobrá, to se podařilo. Základnu se podařilo vyřadit z provozu. A moje šumění v uších? Nezměnilo se nic. Protože jsem byl unavený, ještě jsem se dvě hodiny malátně povaloval na lehátku, až jsem si vzpomněl, že bych s tím svým šuměním v uších přece jen mohl ještě něco udělat. Na mysl mi přišel hmyz. Už předtím jsem zjistil, že hmyz může hrát u vlivů na mozek velkou roli. Vyrábí také kmitočty, které může do svého okolí posílat přes tykadla jako přes antény. Takže jsem začal hledat hmyz a našel jsem ho. Kdybych býval věděl předem, do čeho se pouštím! – Moje pohodové nedělní odpoledne tím skončilo. Našel jsem hmyz. Ale ne v těle nebo v hlavě. To jsem zjistil, když jsem ho začal hojit. Bylo ho víc a víc a žádný konec v dohledu. Vzpomněl jsem si na svoje dřívější vjemy, v nichž hmyz seděl kolem dokola a nedělal nic jiného, než že vysílal rušení, stále. Bylo mi jasné, že hmyz by taky radši šel na golf a že to, co ho normálně poutá k této jeho práci, je magie. Kde je magie, tam musí být mág. Ano, mága jsem našel. Byl to mág jen pro hmyz, to znamená, že nedělal nic jiného kromě práce s hmyzem. Do té doby jsem nevěděl, že něco takového existuje. Zneškodnit ho se nepodařilo. Hledal jsem, v čem je problém. Po chvíli jsem si vzpomněl na tu základnu anunakiů, kterou jsem viděl dvě hodiny předtím. Tu s těmi pěti anunakii, kteří byli chráněni štíty. Měl snad každý z těch anunakiů na starosti vždy jednoho mága? Odpověď bohužel zněla „Ano“. Objevila se struktura, která mě zaměstnala na další dvě hodiny. Tohle je její obrázek (bez specialit navíc, které byly ve stanici č. 2c):
Tato komplikovaná struktura neslouží k tomu, aby lidi týrala šumem v uších. To je její vedlejší účinek. Jejím hlavním účelem je udržovat mimo provoz naše telepatické schopnosti. Komunikovat pomocí myšlenek je na Zemi přísně zakázáno. Další zvláštnosti této struktury: mág č. 2 byl velmi silně posedlý. Všichni tito mágové pracovali výhradně s hmyzem. Stanice č. 2a měla víc hmyzu (neměla žádnou nádrž na duše). Stanice č. 2c měla také víc hmyzu, ale navíc: mimozemšťany (jako vždycky), ale navíc 5 mimozemšťanů chráněných štíty. To jsou ti, co jsou chránění štíty, které pokaždé musím hledat jednotlivě. Anunakiové (což je u podzemních základen něco úplně nového): navíc 5 anunakiů chráněných štíty. Stále znovu jsem se pokoušel tu základnu zavřít a stále znovu se objevovalo něco nového. Nejprve se objevili ještě 3 anunakiové chránění štíty. Pak už se všechno zdálo být jasné, ale byli tam ještě jednou 3. Kolikrát se ti další 3 ještě objevili, ukazuje obrázek: (A = anunaki, chráněný štítem).
Dvacetkrát tři anunakiové chránění štíty. Snad z toho lze usuzovat na nějaký celkový systém. Byla to zde nějaká struktura vytvořená z 20? Možné by to bylo, pokud jde o to, ochromit telepatii na celé planetě. Nakonec jsem tu strukturu úplně vyřadil z provozu s tím úspěchem, že moje šumění v uších za chvíli ustalo. Asi dvě hodiny byl klid. Pak, jako když někdo zapne spínač, začalo znova. Zdá se, že to ještě dá práci. (Tak. Teď uplynulo 5 hodin a šumění v uších je pryč. Tedy zatím.)
Velké nádrže Jednou se to stát muselo. Objevily se nádrže o 64 pouzdrech. A hned dvě v jeden den. Jejich teoretická kapacita by byla 1024 duše neboli 1 kS (kiloSoul). Zatím ale nebyly velké nádrže použity k tomu, aby se do nich uvěznilo zvlášť mnoho duší, nýbrž většinou k tomu, aby bylo pro pár ubohých duší k dispozici zvlášť mnoho energií pro manipulaci s nimi. U mnoha záležitostí už vidím, že prožívám plánovitý proces výuky. Ty čtyřiašedesátkové nádrže se kupříkladu objevily až teď, když jsem se nádrže naučil vyprazdňovat už hodně rychle. Tady je ta první čtyřiašedesátková nádrž z dnešního rána, základna anunakiů, navíc s repto-personálem:
Ze zkušenosti už můžu říct, že u těchto nádrží už nejsou přibírány žádné jiné druhy duší. Díky tomu je moje analýza jejich obsahů úplně jednoduchá. Pokud se totiž dotknu nějakého pouzdra s dušemi, ozve se mi hned mravenčení v nohou. U nádrží, ve kterých jsou manipulace, se to neděje. U té druhé čtyřiašedesátkové nádrže dnes jsem chtěl zkusit, zda si tu práci mohu usnadnit. Mohl bych nařídit: „Všechny manipulace odstranit!". A potom: „Všechny duše pustit ven!"? Ne, to nešlo. Dál jsem zkusil, zda mohu nádrž velmi rychle proskenovat tak, že projdu čísla od 1 do 64. Ano, to mohu. Můžu za minutu přesně říct, kde jsou duše a kde jsou jen energie. Ale tím nejsou vysvobozené. Po tomto pokusu jsem tedy věděl, že duše jsou jen v nádrži č. 33. Ty jsem pak hned také vysvobodil. Pak jsem ale ještě jednotlivě prošel všech zbývajících 63 pouzder. Takže vyslovit číslo, krátký kontakt, řeknu pak ještě vždycky: "Všechno vysvobodit a všechno zlikvidovat" a nevím ještě, zda je to nutné, a pak cítím malou reakci. To celé ale trvá jen 5 sekund u každého pouzdra. Pak přijde závěrečná prověrka: "Je nádrž prázdná?" Přišla odpověď: "Ne". Prověřil jsem 4 pouzdra v té nádrži jednotlivě. Č. 1, č. 2 a č. 4 byla prázdná. Třetí pouzdro mělo nějaký problém. Tušil jsem, jaký. Někde mezi 40 a 44 jsem popletl počítání, pravděpodobně jsem zapomněl číslo 43. Takže jsem prostě znovu prošel pořadí od 40 do 44, pak bylo i tohle pouzdro v pořádku a přišla pak také odpověď: „Ano" na otázku: "Je nádrž úplně prázdná?". To jsem považoval za velice zajímavé, že je třeba pracovat velmi přesně. Každou chybu je nutné najít. To mi také ukazuje, jak skutečné to všechno je.
Tahle nádrž byla sama o sobě skutečně hnusná. 63 pouzder plných hnusu pro maximálně 16 duší. I tato nádrž byla v základně anunakiů. Tu základnu ale nebylo možné prostě vypnout. Všechen personál byl zhojen, ale byli tam zase anunakiové chránění speciálně štíty, kteří se bohužel nehojili hned spolu s ostatními. Nejdřív jsem našel čtyři anunakie chráněné štíty a zhojil jsem je. Ale to ještě nebyli všichni. Byl tady stejný jev jako výše u základny č. 2c. Tady ale bylo 12 stupňů vždy se 4 anunakii chráněnými štíty. Čtyřčlennou skupinu lze zhojit poměrně rychle, ale trvá dost dlouho, než se člověk dostane k další čtyřčlenné skupině. Jde to ale rychleji, když řeknu: "Další stupeň, prosím!", nebo něco takového. Neumím si vysvětlit, proč to probíhá takto. A co to znamená, to taky nevím. Myslím si, že se to ukáže, protože u anunakiů nic není bezvýznamné. Píšu to tak zevrubně, protože doufám, že na těchto tématech pracují i jiní, nebo že brzy budou tak rozvinutí, aby na nich pracovat mohli. Proto vysvětluju ty podrobnosti, se kterými lze ztrácet spoustu času, když se o nich neví. Tak, to bylo jen to nejnovější ze včerejška a dneška. Seznam témat, o nichž už celou tu dobu chci něco napsat, se stále rozrůstá.
|
